Jeden člověk vždy miluje ve vztahu o něco více než ten druhý. Tak to prostě je. Milujete svého partnera více než on vás? Je vaše touha nepřekonatelná? Vítejte ve světě milenců. Proč byste neměli chtít, aby vás váš protějšek miloval a chtěl vás eroticky, stejně jako vy chcete jeho? Pravda je taková, že to nikdy nebude úplně vyrovnané.

Situace zavrhovaného, opuštěného milence byla v historii již velmi dobře prozkoumána a popsána. Nemusíte být ani odmítnut, abyste to pocítili na vlastní kůži, možná stačí jen když nebudete cítit touhu svého milence tak, jak to cítit chcete.

Partneři mívají často velký problém s tím, kdo první řekne „Miluji tě“. Mnoho lidí se cítí plachých nebo snad pošetilých, aby přiznali své pocity jako první. Když si, ale necháme poradit svým kritickým vnitřním hlasem, který nám říká, abychom nedůvěřovali nebo se neotevřeli, upíráme našemu partnerovi hned na začátku šanci nás opravdu poznat. Zkrátka narovinu řekněte jak se cítíte. Vyhněte se hraní her nebo nadměrné analýze komunikace vašeho partnera. Místo toho přemýšlejte o tom, jak se on cítí s vámi a vy s ním. A i když téměř vždy existuje šance odmítnutí a zranění vašich citů, stojí za to riskovat a ukázat své city.

Vyvarujte se modelu „něco za něco“

Pokud jde o vztahy, je nám mnohem lépe, když jsme nezranitelní a užíváme si ve vztahu s tím, kdo miluje víc.

Po celý náš život je jedinou osobou, kterou můžeme plně změnit nebo rozvíjet, naše vlastní já. Můžeme se snažit stát se nejlepšími ve vyjadřování lásky, když se o to budeme snažit budeme mít větší šanci dosáhnout toho, co opravdu v milostném životě chceme. Když se na obzoru objeví láska , nesmíme hned poslouchat kritický vnitřní hlas, který nás varuje, abychom „nebyli přísavkou“ nebo snad „příliš milovali“. To neznamená vybrat si někoho, kdo nás nemiluje, nebo zůstat s někým, kdo nás týrá. Cílem je spíše se rozvinout v osobu dávající a milující. Snaha naučit se dělat věci navíc a jít na míle daleko, abychom ukázali svoji lásku.

Komunikujte, co cítíte

Páry se často dostanou do problémů, když začnou kvantifikovat, co pro sebe navzájem  dělají. Pokud zjistíte, že si myslíte nebo říkáte: „Udělám to jen tehdy, když on udělá to,“ možná si tím pomalu vytváříte nezdravý zvyk. Brzy zjistíte, že si myslíte: „Proč bych měl uklízet ložnici? Když on nikdy nepřeloží ani stéblo!“ nebo „Proč bych měl být tím, kdo bude přítulnější? Vždyť stejně na mě nemá čas!.“ Místo toho, abyste přemýšleli o tom, co dostanete na oplátku, zkuste být nezištní.

Podporujte se

Nezapomeňte se podporovat a podílet se na věcech, které vašeho partnera vzrušují, zajímají a emocionálně uspokojují. Pokud váš partner miluje pěší túry, věnujte čas tomu, abyste tuto vášeň prožili alespoň občas společně. Povzbuzujte se navzájem. Sledujte své zájmy a věci, které dávají vašim životům radost a smysl. Svůj vlastní svět můžete rozšířit tím, že budete otevřeni světu jiné osoby. To neznamená obětovat své vlastní zájmy nebo se vzdát toho, co vás dělá šťastným. Znamená to jen zůstat otevřený novým věcem, takže se váš svět neustále rozšiřuje, místo aby se zmenšoval, což je riziko v mnoha vztazích.

Buďte laskaví

Podnikejte kroky, které váš partner vnímá jako milující. Poměrně často se naše skutky laskavosti odehrávají v našem vlastním čase nebo v rámci našich vlastních parametrů. Jinými slovy, můžeme udělat pro svého partnera věci, které nám vyhovují, a pak se cítíme zraněni nebo naštvaně, když náš partner nereaguje tak, jak chceme. Možná je vyndání pračky nebo nákupu něco, co považujete za užitečné, ale je to něco, čeho si váš partner váží? Možná by raději jen strávil noc doma, schoulil se vedle vás a sledoval film? I jednoduchý čin, jako je nabídka uvařit večeři, může být skutečným projevem lásky k lidem, kteří jsou nám blízcí. Když vezmeme v úvahu, na čem jim záleží, a odpovídajícím způsobem reagujeme, projevujeme lásku a ohled, který přesahuje nás samé.

Nestavte zdi

Když se ve vztahu nedaří máme často tendenci vytvářet si ochrannou vzdálenost pomalým zavíráním se svému partnerovi. Můžeme k nim začít být cyničtí a hromadit každou jejich byť sebemnší chybu, dokud se mezi námi nevytvoří zeď. Když někoho milujeme, jsme náchylnější k obavám ze ztráty nebo k životu, na který jsme si zvykli. Je ale lepší čelit těmto „obavám znež se obrátit proti vztahu. Měli bychom bojovat, abychom si udrželi pocity lásky, i když je to pro nás těžké.